Antikoncepce má vliv na ženu na několika úrovních. Jednak ovlivňuje přímo její endokrinní
systém ve smyslu nahrazení vlastního menstruačního cyklu lineárními hladinami syntetického
estradiolu a gestagenu. Což dále ovlivňuje další fyziologické funkce navázané na reprodukční
zdraví, kam patří zejména sexuální chování a výběr sexuálního partnera. V rámci
provázanosti endokrinní soustavy, nervové soustavy a psychiky, má užívání antikoncepce
zcela nepopiratelný vliv i na psychické prožívání dané konzumentky, ovlivňuje její
reprodukční strategii a vede k revoluční změně z pasivního přístupu v aktivní - tedy nutnosti
se k mateřství odhodlat. Tato nově nabitá svoboda doprovázená velkou zodpovědností vede u
řady žen k prokrastinaci a to až do té míry, že původní provizorní syntetická neplodnost se
stává definitivní neplodností. Volbu, zda se chceme nebo nechceme stát matkou, tak činíme
ne párkrát za život, ale každý den v okamžiku, kdy si vkládáme antikoncepční pilulku do úst.